Je ESPERANTO mrtvý jazyk?

 

JE ESPERANTO MRTVÝ JAZYK?

 

     To je název celostátní putovní výstavy, která byla 8. července zahájena ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Projekt, který  vznikl v březnu 2010 v Písku s finanční podporou města, dosud hostilo celkem 35 institucí v 31 městech ve 12 krajích celé ČR.  Hostiteli projektu byly zejména knihovny (městské,  krajské vědecké i Moravská zemská knihovna v Brně), ale i vysoké školy, muzea a kulturní domy. Na celkem 23 panelech výstava představuje esperanto jako pro mnohé překvapivě živý alternativní komunikační prostředek, vhodný zejména pro zájemce o nekonzumní formy cestování a poznávání cizích zemí a kultur a o navazování osobních přátelství v zahraničí (neboť stoupenci esperanta žijí ve více než 120 zemích světa).  Výstava se snaží nabořit vžité stereotypy a předsudky a poukazuje na to, že cílem esperanta není konkurovat jiným jazykům, ale usnadnit, pokud je to potřeba,  rovnoprávnou komunikaci mezi příslušníky velkých i malých národů. Praxe ukazuje, že jeho znalost zároveň prohlubuje logické myšlení, jazykový cit a usnadňuje studium dalších cizích řečí. Na výstavě nejen proniknete do základů tohoto jazyka, ale uvidíte ukázky z bohaté existující literatury, aplikace na Internetu, nahlédnete do činnosti různých zájmových sdružení. Příklady ukazují, že přestože se esperanto z politickoekonomických důvodů nestalo „druhým jazykem pro každého“, může jeho znalost i ve stavu svého současného rozšíření přinášet řadu specifických výhod.

 

     Olomouc tuto výstavu hostila již v lednu a únoru letošního roku, kdy se konala v pobočce Knihovny města Olomouce na Brněnské ulici. Na její organizaci v místě se aktivně podílel místní esperantský  klub, zejména jeho současný předseda ing. Jiří Machačík. Členové klubu připravili pro výstavu zvláštní panel o historii a současnosti esperantského dění v Olomouci. Panel pro výstavu připravili také členové esperantského klubu v Prostějově.

 

Z historie esperantského dění v Olomouci zmiňme pro zajímavost alespoň několik údajů. Prvním občanem města, který se esperanto nejen naučil, ale stal se i jeho propagátorem, byl prof. Eugen Fierlinger, který od r. 1908 na reálce, kde vyučoval francouzštinu a angličtinu, vedl pravděpodobně první kurz. Byl rovněž spoluzakladatelem a v letech 1912-1919 předsedou Vlastivědného spolku muzejního v Olomouci.  Jeho synem byl mj. Otokar Fierlinger, zakladatel moderní české zahradní architektury. Esperantský klub byl v Olomouci založen v r. 1911 a jeho prvním předsedou se stal MUDr. Josef Kubíček. Od prvopočátku ve městě působilo nakladatelství „Moraviaj Esperanto-Pioniroj“ (MEP),  které vydalo např. již v r. 1913 esperantského „Průvodce po Olomouci“, v meziválečném období mj. překlady „R.U.R.“ Karla Čapka, novely o T.G.Masarykovi „Chlapec, který se proslavil“ Jana Herbena, „Třicet let na zlatém severu“ Jana Eskymo Welzla a další tituly.

V r. 1932 byl u příležitosti 5. celostátního sjezdu esperantistů ve Smetanových sadech zasazen pamětní esperantský strom liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) spolu s pamětním kamenem - oba zde můžete při procházce doposud nalézt. Ve stejném roce byla jedna z městských ulic pojmenována Zamenhofova,  na počest iniciátora tohoto jazyka (nikoliv tvůrce, protože jazyk se z pevného základu přirozeně dále vyvíjí a obohacuje o nové výrazy a obraty).

  1. Řada místních esperantistů se za války aktivně zúčastnila odboje, někteří byli vězněni i popraveni. Nejvýznamnější z nich byla Antonie Mrázková, působící v nakladatelství MEP a činná v městském Sokole, která zahynula  v r. 1942 v Osvětimi. Propagátory myšlenky rovnoprávné komunikace byly v tomto období i zajímavé osobnosti města, např. Antonín Šprinc, ředitel první české knihovny v Olomouci, Jaroslav Mastný, zakladatel zemského spolku Ochrana zvířat a další.   V poválečním období esperantský klub kromě výuky pořádal i kulturní představení zahraničních umělců, které hostil, podílel se na výstavbě města (např. astronomické observatoře či ZOO na Svatém Kopečku) a v nelehkém období komunistického režimu, které esperantu nepřálo, zprostředkovával zájemcům cenné informace a osobní kontakty se zahraničím. Hlavním motorem dění v tomto období byl tehdejší předseda klubu JUDr. Vladimír Mohapl. U příležitosti 100. výročí založení klubu v r. 2011 proběhla dvakrát výstava o esperantu ve Vědecké knihovně v Olomouci, v jejímž fondu si můžete zapůjčit informačně bohatou  brožuru "Objevte esperanto" a  kolem 200 knižních titulů v tomto jazyce.  Olomoucký klub esperantistů  nyní působí jakožto sekce při Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Zájemci jej mohou kontaktovat na adrese  olomouc@esperanto.cz.

 

Bližší a aktuální  informace o esperantu a esperantském dění v ČR lze nalézt na portálu www.esperanto.cz. Fotogalerie celého projektu je k dispozici na adrese

http://esperanto1.rajce.idnes.cz/Putovni_vystava_Je_esperanto_mrtvy_jazyk/.

Jazyk lze bezplatně studovat mj.  na mnohojazyčném portálu http://lernu.net.

Výstava potrvá do 30.srpna a lze ji navštívit každý den kromě pondělí od 9 do 18 hod.

 

 

                                    PhDr. Pavla Dvořáková , autorka výstavy a koordinátorka projektu

                                                                     pavla.dvorakova@esperanto.cz

 

 

Statistiky návštěvnosti

TOPlist

VMO na sociálních sítích

Mediální partneři
Vlastivědné muzeum
v Olomouci je
příspěvkovou organizací
zřízenou a financovanou
Olomouckým krajem

Olomouc region Card     Rodinné pasy     Senior Pas

Vlastivědné muzeum v Olomouci, nám. Republiky 5, 771 73 Olomouc
tel. 585 515 111, fax: 585 515 133, e-mail: vmo@vmo.cz, ID datové schránky: ynwiv3i